5 cílů na mém vision boardu, aneb seznamme se, prosím

Když jsem zakládala tyto stránky, uvědomovala jsem si, že jejich součástí bude blog a že do něj budu muset přispívat děj se co děj.

Problém je, že je to pro mě namáhavá dřina. Psaní mě bolí. A to i přesto, že psaní částečně tvoří mou náplň v zaměstnání ve škole. Píšu totiž hlášení školního rozhlasu, především o významných výročích a svátcích, deset let jsem vedla a psala školní časopis, který se každoročně umisťuje na předních místech v celorepublikové soutěži školních časopisů.

A přesto je psaní pro mě ohromně stresující činnost. Alespoň do té doby, než napíšu prvních pár řádků. Pak už to jde samo. Jak je to možné, nevím.

A tak je to i s tímto článkem. Je těžké v dnešní koronavirové době napsat článek z pozice učitelky. Především proto, že mám pocit, že už ničím novým a nápaditým nemůžu přispět.

Takže co s tím?

O čem psát? Co tu v poslední době ještě nebylo?

A protože mám tedy takovou „okurkovou sezonu“, napíšu vám něco o sobě. Aspoň mě lépe poznáte.

Je květen, a to by mohla být taková první bilance, zhodnocení toho, jak si v tomto roce vedu, jestli se mi daří plnit to, co jsem si na začátku roku předsevzala.

Na Nový rok jsem si vytvořila svůj první vision board v životě. To je (pro ty, kteří to nevědí) taková nástěnka, díky které mám neustále na očích všechny své plány a sny, kterých bych chtěla v tomto roce dosáhnout. Česky – nástěnka vizí.

To je ona.

Doprostřed jsem si vypsala motivační citát:

"Drahé já,

toto bude tvůj rok.

Setřes ze sebe prach,

letos už tě neopustím."

Pořád přemýšlím, kdože už mě letos neopustí. Neopustím samu sebe? Soudím podle „Drahé já“.

Nejsem si tím jistá. Ale čím jsem si stoprocentně jistá je, že TOTO JE MŮJ ROK!

Kolem citátu jsem si nalepila obrázky, které znázorňují všechny mé letošní cíle. Obrázky jsou v tomto případě lepší než slova.

Kouknu a vidím.

Nejdůležitější z obrázků je samozřejmě fotka rodiny.

Mám dvě dcery, obě šikovné, inteligentní a ještě ke všemu krásné. Lékařka a zdravotní sestra. Vím, že pokud by se nic jiného na mém vision boardu nesplnilo, toto stojí za vše.

Druhá nejdůležitější věc pro rok 2020 je tento web.

Mám ho, myslím, opravdu vymazlený. Materiály, které jsem na web umístila, jsou výsledkem dvaceti let práce s dětmi a jsem na ně fakt pyšná. (Na materiály i na děti, jasně).

Kdybyste chtěli nakouknout, tady je odkaz:

Připraveno pro vás.

Třetím obrázkem na mé nástěnce si to asi u spousty z vás pokazím.

Ano, jsem kuřák a ne, nejsem na to pyšná. V letošním roce jsem ale docílila toho, že kouřím jen a pouze elektronickou cigaretu. To musí prozatím stačit.

A důvod, který mi pomohl?

Koronavirus, přátelé. Bála jsem se, že kdybych se nakazila, nemohla bych kvůli cigaretám dýchat.

A ještě jeden důležitý důvod mám. Budu babičkou. A babička, která páchne, je dost divná.

Tím bych s tímto tématem skončila a pokračování mé zpovědi přinesu zase za rok.

Předposledním obrázkem na mé nástěnce je… Elektrokoloběžka.

Dlouho jsem po ní toužila a teď ji mám! Potřebu koloběžky jsem před rodinou odůvodnila takto: Když pojedu za miminkem, nemusím brát přes město auto a přicházet tak o parkovací místo. Přijedu k Vendulce (dcera) na koloběžce, tu u ní nechám, vyfasuju kočárek s vnučkou, zajdu na procházku, vrátím kočárek s vnučkou, vezmu koloběžku a jedu domů.

No nemám to já báječně vymyšlené?

P.S. I pes se svezl.

Poslední obrázek – cíl pro tento rok – je moje černá můra.

Angličtina. Ale já s ní zatočím. Nejsem nijak zvlášť dobrý angličtinář a strašně, opravdu moc mi to vadí. Nevím, jestli se ve svém věku budu ještě schopna ji perfektně naučit, ale slibuji – udělám pro to maximum. Zatím mám plán odjet příští léto do Anglie, jen tak, a postarat se tam sama o sebe.

Uvidíme, jestli to dám.

Přála bych si to.

Svůj vision board jsem ještě vyšperkovala různými citáty a afirmacemi, které mi mají co říct. Je jich tam asi deset, takže jsem vám vybrala jeden, který zní:

"Chci maximum od života."

A to je všechno.

Nástěnka snů je postavena na mém psacím stole, abych ji měla stále před očima.

Někde výše jsem použila slovo zpověď. Víte, kdybych se vám plně zpovídala, asi by to vydalo na celou knihu. Toto je jen takový malý střípek z mého života. Střípek, který vznikl proto, že jsem netušila, co napsat.

Ale vám přeji, ať nejen tušíte, ale i víte, co chcete světu říct.

Vaše Lenka Ševčíková

 

Autorka ebooků Jak na vzory podstatných jmen, Násobilková jííízda, Logické hádanky a dalších. Jsem učitelka na 1. stupni ZŠ už 20 let a práci s dětmi miluji. Mé děti škola baví a každý den se do ní těší. Ptáte se proč? Jedním z důvodů určitě je, že proces poznání není pro mé žáčky pouze dril a hrozba písemek - učíme se s respektem k jedinečnosti každého, diskutujeme, nešprtáme se, ale vyvozujeme, používáme spoustu zábavných materiálů, které jsem sama pro děti vymyslela a vyrobila. V mé třídě je v hodinách hluk, ale tvůrčí hluk. Myslím, že tak to má být :) Celý můj příběh se dočtete zde »