„Když mi bylo pět, maminka mi řekla, že klíčem k životu je štěstí. Když jsem přišel do školy, zeptali se mě, co chci být, až vyrostu. Napsal jsem "šťastný". Řekli mi, že nerozumím zadání. Já jim řekl, že oni nerozumí životu.“
John Lennon
Milí hosté, rodiče a děti
jsem ráda, že Vás mohu přivítat na svých stránkách právě slovy Johna Lennona.
Někdy si totiž nemyslím, že dnešní děti jsou nějak abnormálně šťastné. Vždyť přemýšlejte se mnou: dopoledne náročná škola, odpoledne kroužky, cizí jazyk, hudba, sport, večerní příprava do školy. Jistě - chceme, aby se naše děti co nejlépe připravily na budoucnost, aby byly v životě úspěšné. Volný čas se tak stává pro mnoho dětí neznámým pojmem.
Cílem těchto stránek je alespoň zpříjemnit dětem domácí přípravu na vyučování.
Tipy, triky, náměty, hry, zábavné pomůcky k vytisknutí - to vše najdete zde, na mém webu.
A kdo jsem já?
Jmenuji se Lenka Ševčíková a jsem učitelkou na 1. stupni ZŠ. Učím většinou čtvrťáky a páťáky a moc mě to baví.
Ke svému oboru jsem se ale dostala velkou oklikou.
Moje maminka totiž byla učitelkou. Tedy - profesorkou na gymnáziu. Den co den se vracela z práce utahaná tak, že jsme museli být s bratrem absolutně potichu, aby si mohla odpočinout. Jak já tu její práci neměla ráda! Byla to doba, kdy jsem se rozhodla, že já nikdy učitelkou nebudu.
Kdybych věděla, jak se pletu :-)
Po maturitě jsem tedy vystudovala ekonomii na VŠB v Ostravě. Následovalo manželství, dvě úžasné, dnes už dospělé dcery. V práci jsem zjistila jednu věc. Povolání ekonoma se moc neslučovalo s morálními zásadami, které mi vštěpovala moje maminka - nepodvádět, nekrást a mluvit vždy pravdu. Trápila jsem se v zaměstnání opravdu hodně.
Až jednou mě napadla myšlenka - co kdybych objela školy v okrese a zkusila najít místo učitelky češtiny? Ale bez požadované kvalifikace?
(Zapomněla jsem Vám totiž říct - miluji češtinu a literaturu a opravdu dobře ji ovládám. Aby ne - s maminkou češtinářkou :) Největším koníčkem mého dětství byly knihy a jejich autoři. V rozhovorech o literatuře jsem měla skvělého sparingpartnera ve své mamince. Svůj volný čas jsem také trávila poznáváním gramatických pravidel a větnou skladbou. "Mami, dej mi větu na rozbor." Nesmějte se, bylo to opravdu tak.)
Nějakým zázrakem mě přijali na jednu základní školu, kde pracuji dodnes. Vystudovat obor Učitelství 1. stupně jsem ovšem musela. A víte co? Miluji svoji práci a nemůžu bez ní být. Svým školním dětem věnuji většinu času, tvořím projekty, vedu úspěšný školní časopis, dokonce jsem s osmáky začala natáčet krátký dokument pro Paměť národa. Myslím, že děti v mých třídách jsou spokojené, stále se snažím, aby je učení bavilo a bylo pro ně hrou.
A proto vzniká tento web.
Přeji Vám, ať se Vám u mě líbí.
Lenka Ševčíková